500 let od bitvy u Moháče
Letošní konec srpna s sebou přináší jedno z nejvýznamnějších výročí evropských dějin. Přesně před 500 lety, 29. srpna 1526, se u maďarského Moháče střetla křesťanská vojska s expandující osmanskou armádou sultána Sulejmana I. Katastrofální porážka a následná smrt teprve dvacetiletého českého, uherského a chorvatského krále Ludvíka Jagellonského v bažinách u řeky Dunaje nadobro překreslily mapu střední Evropy. Tato zdánlivě vzdálená geopolitická událost odstartovala procesy, které zásadním způsobem a naprosto nevratně změnily tvář, status a celkovou funkci pražského Vyšehradu.
Jedním z nejdůležitějších důsledků moháčské porážky byl zánik jagellonské dynastie na českém trůnu a následný nástup Habsburků, konkrétně Ferdinanda I. Možná si říkáte, co má bitva v dalekém Maďarsku společného s Vyšehradem. Spojitost je významnější, než se na první pohled zdá. Habsburkové totiž přestali Vyšehrad definitivně vnímat jako reprezentativní královské sídlo či posvátné centrum spojené s přemyslovskou tradicí.
O století později, pod vlivem třicetileté války a rostoucího vojenského napětí v Evropě, přistoupili habsburští panovníci k radikálnímu a nekompromisnímu kroku. Rozhodli se proměnit Skálu českých dějin v moderní barokní pevnost. Stará zástavba včetně mnoha sakrálních památek musela ustoupit masivním cihlovým bastionům a hradbám. Vyšehrad tak sice zůstal jasným symbolem panovnické moci ovládajícím pražský horizont, ale už pouze ve vojenském a strategickém slova smyslu. Pět století od moháčské bitvy si tak připomínáme nejen padlého krále, ale i moment, který předznamenal přerod Vyšehradu v armádní pevnost.
