Mýty a historie
VYŠEHRAD SKÁLA ČESKÝCH DĚJIN
Vyšehrad je místem, jehož podoba byla po tisíciletí utvářena idejemi spojenými s dějinami českého národa. Byl sídlem prvního českého krále Vratislava, který zde založil církevní kapitulu podřízenou přímo papeži. Za vlády Karla IV. se stal součástí Prahy – jejím strážcem i oporou panovnické moci. Po třicetileté válce byl přebudován v mohutnou pevnost, symbol císařské vojenské síly a hlavní zbrojnici Čech. V 19. století se ocitl v centru zájmu českých vlastenců a stal se symbolem dávné minulosti i naděje v budoucnost národa. Dnes je Vyšehrad městským parkem, vyhledávaným turistickým cílem a významným kulturním centrem.
Seznamte se s jeho příběhem!
Mýty a historie na Vyšehradě
Krok a jeho dcery
Ačkoliv máme Vyšehrad spojený s nejstaršími českými pověstmi, kde sídlil Vojvoda Krok a jeho dcery Kazi, Teta a Libuše ve skutečnosti nevíme. Patrně to bylo někde v okolí Berounky 30 km odsud. Vyšehrad je v nejstarších kronikách zmiňován až v souvislosti s Dívčími válkami, které propukly po smrti kněžny Libuše a které, jak známo, pro ženy neskončily nejlépe.
Odkud skočil Šemík
Kdo by neznal pověst o Horymírovi a udatném koni Šemíkovi, který ho zachránil skokem z vyšehradské skály? Jenže v nejstarších kronikách o Šemíkovi nenajdeme ani zmínku. Příběh poprvé zaznamenal až Václav Hájek z Libočan ve své Kronice české a patrně se inspiroval skutečným příběhem loupeživého německého rytíře Eppeleina z Gailingenu.
Děvín a Chrasten
V Kosmově kronice se píše, že po smrti kněžny Libuše si ženy, které nebyly podřízeny mužům, vystavěly na skále nedaleko Pražského hradu vlastní pevný hrad a nazvaly jej Děvínem. Muži se na ně rozhněvali a na jiné skále, mezi chrastím, postavili hrad, který dnes známe jako Vyšehrad. A právě z tohoto „chrastí“ možná pochází i nejstarší doložený název Vyšehradu – Chrasten.
