Město hory Vyšehrad (1452 — 1650)

Poté, co byl Vyšehrad pobořen husitskými oddíly, se zde začali usazovat chudí řemeslníci a pomalu osidlovat zpustlé plochy na hradě i v podhradí. Vyšehradská kapitula se zde sice udržela, ale přišla o většinu majetku a nikdy už nedosáhla takového významu. Po roce 1450 došlo k ustavení Města hory Vyšehrad, rozděleného na dvě části. Plochu Vyšehradu zabralo Horní Město s tržištěm mezi kostelem Stětí sv. Jana Křtitele a rotundou sv. Martina. Nacházelo se zde několik desítek domů, škola, sídlo purkrabího, ruiny královské akropole a okrsek Vyšehradské kapituly. Dolní Město zaujímalo plochu bývalého podhradí s tržištěm v dnešní Vratislavově ulici, kostelem Pokory Panny Marie, mlýnem a vápenicí u Botiče. Vyšehradské svahy byly osázeny zahradami a vinicemi. Historie Města hory Vyšehrad však neměla dlouhého trvání. Po skončení třicetileté války, kdy se pražské opevnění ukázalo jako zastaralé, bylo po roce 1650 přistoupeno k výstavbě nového opevnění, jehož součástí se měla stát vyšehradská pevnost. Horní město zaniklo a Vyšehrad se zcela proměnil.