BAZILIKA SV. VAVŘINCE

Kostel sv. Vavřince byl postaven v sousedství knížecí a královské akropole v poslední třetině 11. století. Jednalo se o menší, ale výpravnou trojlodní románskou baziliku, pravděpodobně bez věží. Zanikla nejpozději v době husitských bouří roku 1420. Severní část baziliky je zachována v budově starého děkanství, v rámci kterého byla upravena na kapli sv. Vavřince. Archeologickým výzkumem odkryté základy baziliky se nacházejí v prostoru za ohradní zdí, přístupném brankou s novorománským portálem od A. Bauma z roku 1880. K vidění jsou zde kopie románských reliéfních dlaždic, nalezených během výzkumu. Nesou motivy fantastických bytostí gryfa, lva a sfingy a v evropském prostředí zcela unikátní vyobrazení císaře Nerona.