Vyšehradští sousedé: Hofman a Otčenášek

V průběhu dvacátého století působila na Vyšehradě dvojice svébytných výtvarníků, kteří se svou tvorbou významně zapsali do uměleckého povědomí – Vlastislav Hofman a Jaroslav Otčenášek. Společným rysem obou autorů byla skutečnost, že zachycovali své bezprostřední okolí, takže jejich dílo má zčásti dokumentární charakter.
Soubor jejich děl pak vytváří zajímavou kroniku vývoje Vyšehradu a nejbližšího okolí.

Není bez zajímavosti, že oba umělci žili v těsném sousedství, byť v rozdílných dobách. Ve střední části Vratislavovy ulice, doslova na území čítajícím několik desítek metrů čtverečných. Výstava tak v podtextu může přinášet svědectví o místním geniu loci a jeho múzickém vlivu.

Vlastislava Hofmana poutal k Vyšehradu nejen osobní, ale i profesní vztah. V roce 1914 vypracoval nerealizovaný kubistický koncept na zástavbu vyšehradské pevnosti. Nicméně jako místní obyvatel často vyrážel na procházky po okolí, které zaznamenával do drobných skicářů.


Také Jaroslav Otčenášek rád zaznamenával Vyšehrad v jeho všední podobě. Vydával se do míst, která ostatní malíři zpravidla míjeli – na dětská hřiště, vltavské náplavky nebo do opuštěných zákoutí. Kontrast k nim tvoří série vyšehradských motivů, se kterými Otčenášek obsadil v 50. letech druhé místo v soutěži na výzdobu malého foyer Národního divadla.

Text a koncept výstavy: Vyšehradskej jezdec

Výstava je umístěna v budově Prachárny na vyhlídce na Královském okrsku (bývalá galerie Vyšehrad)

OTEVÍRACÍ DOBA

Po – zavřeno
Út – Pá: 12:00 – 18:00
So a Ne: 10:00 – 18:00

VSTUPENKY

Vstupenky v prodeji v expozici Historické podoby Vyšehradu na Královském okrsku

VSTUPNÉ POUZE NA VÝSTAVU
Základní 90 Kč
Snížené 60 Kč (děti, studenti do 26 let, senioři
Rodinné 180 Kč (2 dospělí, 2 děti)
Děti do 6 let zdarma**

Kombinovaná vstupenka historická expozice a výstava
Základní 170 Kč | snížené 120 Kč | rodinné 340 Kč**

SPOLUPRÁCE A PODĚKOVÁNÍ

Do výstavy byla zapůjčena díla z Národní galerie Praha, Galerie hlavního města Prahy, archivu IPR a soukromých sbírek.

Velké poděkování patří paní Adrianě Skálové, Leonardu Ragusovi, Jaroslavě Beránkové a Jaroslavu Beránkovi