VYŠEHRADSKÝ HŘBITOV
Hřbitov u baziliky sv. Petra a Pavla je jediný dodnes dochovaný hřbitov z minimálně čtyř, které jsou na Vyšehradě doloženy od středověku. V souvislosti s činností spolku Svatobor a aktivitou vyšehradského probošta Václava Štulce byl ve druhé polovině 19. století tento malý a málo užívaný hřbitov proměněn na národní pohřebiště, jemuž dominuje Slavín, společná hrobka významných osobností českého uměleckého a vědeckého života. Jejím architektem byl Antonín Wiehl, který také navrhl podobu rozšíření hřbitova severním směrem včetně arkád. Vyšehradský hřbitov dnes poskytuje místo posledního odpočinku více než šesti stům významných osobností, z nich téměř padesátka v hrobce Slavín. Najdeme zde básníky a spisovatele, herce, sochaře, malíře, architekty, sportovce, vědce a slavné muže a ženy mnoha dalších oborů lidské činnosti. K těm nejznámějším patří Bedřich Smetana, Antonín Dvořák, Božena Němcová, Jan Neruda, Karel Čapek, Alfons Mucha, František Křižík či Jaroslav Heyrovský, je zde také symbolický hrob Milady Horákové.
Vyšehradský hřbitov patří pod Správu pražských hřbitovů, příspěvkovou organizaci hlavního města Prahy. Otevřen je denně a zdarma. Je také součástí prohlídkového okruhu Tváře Vyšehradu - Národní symbol podle aktuálního programu a Komentované prohlídky na objednávku.